Letní soustředění RC Míreč

RS Míreč #BohoZaluBřez, aneb soustředění je opět za námi Telefony, které zůstaly doma, děti, které nabraly na počtu, nový tým, nové prostředí a spousta nových zážitků. To všechno a mnohé víc definuje naše letní soustředění 2019. Pro naše letošní letní dobrodružství jsme si vybrali rekreační středisko Míreč. To se nachází v Jižních Čechách poblíž městečka Blatné. Datum byl už tradičně na konci prázdnin, takže od 17.8. – 28.8. 2019 jsme měli o pořádnou dávku zábavy postaráno. Jednou z novinek byl nový tým. K našemu putování týmů SDH Zalužany a SDH Bohostice se k nám přidaly děti z SDH Březnice. Vyjíždělo se v sobotu ráno. Slunce svítilo, všichni byli připravení. Nastalo rozloučení s rodiči. Odjez všech tří tymů od svých hasičáren, s velkým množstvím hasičským náčiním na všechny možné disciplíny, mohl začít. Cesta nebyla dlouhá, za půl hodiny už se všichni společně bavili, křičeli a poznávali na velkém placu uvnitř areálu RS Míreč. Počáteční poznání samotného areálu nebylo příliš jednoduché. Areál měl k úplné přitažlivosti daleko, ale postupem času si na to každý zvykl a později na to nikdo ani nepomyslel. Dokonce ani zelený bazén dětem nevadil. Však taky proč? Všechny děti se vždy do bazénu moc těšily a bylo to i místo, z kterého si odvezly spoustu zážitků. (házení vedoucích do bazénu se přece nedá zapomenout)! První den byl samozřejmě takový hlavně informační, poznávací a rozdělovací. Od rozdělení postelí a míst v jídelně (to nejdůležitější, co jsem zapomněla zmínit), až po rozdělní týmů a poznání okolí areálu. Týmů bylo 11 a každý tým měl svého vedoucího. Vedoucí se nám letos trochu rozrostli, a proto nebyl s počtem vedoucích žádný problém. Týmy byly od mladších až po dorostence. Druhý den byl vlastně takový obraz dnů dalších. Samozřejmě, že každý den byly jiné aktivity, ale vesměs dny si svou strukturou byly dost podobné. Po budíčku nastala rozcvička, která je pro celou denní aktivitu samozřejmě hodně důležitá, krátký výběh a snídaně. No, asi za většinu dětí mohu říct, že pomazánky patřily k té horší stránce jídel. Dopolední program se šířil v duchu běhání štafety dvojic, požárních útoků, vázání uzlů, orientování mapy a práce s buzolou, šifry, učení se morseovky, střelby ze vzduchovky, šplh na lano, běhání. Hlavním úkolem především dopoledního zaměstnání byla příprava všech dětí na celoroční hru Plamen, které se účastní všechny tři týmy. Za správné splnění těchto disciplín (a řádného úklidu) se opět rozdávaly korálky. Svačina, oběd (který s večeří byl vždy moc dobrý), a samozřejmě odpolední klid. Ten se většinou (hlavě u těch menších) nenesl v duchu klidu, právě naopak, ale pro ty starší to byla skvělá možnost dospat večerní povídání před spaním. Odpolední zaměstnání se týkalo většinou výběhů do přírody. Jednoduše, orientační běhy. Tady všechny děti zúročily vše, co se naučily dopoledne. Starší a mladší doprovázel jejich dospělý vedoucí. Dorost vybíhal sám. Aby dny nebyly stejné, do areálu nás přijeli navštívit členové jednotky SDH Zalužany se svojí novou hasičskou cisternou Scania. Proběhla ukázka auta a prozkoumání samotného auta očima dětí. Další den všichni účastníci soustředění vyrazili na výlet do Blatné. Naše kroky vedly, kam jinam, než do Požární stanice Blatná. Tam jsme se podívali na auta jak profesionálních, tak dobrovolných hasičů. Následovala zmrzlina na náměstí, koupení sladkostí a návrat domů. Cestu zpět do tábora jsme ale šli pěšky. Dorostenci krátce po prohlídce hasičárny odešli a připravili pro ostatní cestu do tábora i s úkoly. Dorost se do Blatné dostal ještě jednou a to ke konci soustředění, kdy navštívili zámecký park v Blatné, který je známý svými daňky. Co by to bylo za soustředění bez soutěže o velkého plyšáka SOPTÍKA a celotáborové hry. Při soutěži o Soptíka se týmy rozdělily podle družstev SDH. Vyhrál jeden z týmů SDH Bohostice, takže Soptík putuje ze Zalužan do Bohostic. Celotáborová hra trvala celý předposlední den a obsahovala všechno to, co se děti za celých 10 dní naučily. Celé soustředění proběhlo v poklidném duchu. Nesčetně návštěv bazénu, odehraných volejbalů a fotbalů. To všechno zajistili vedoucí. Těm patří velké díky! Samozřejmě i všem zúčastněným dětem, protože bez nich by soustředění nikdy nemohlo proběhnout. 

                                                                                                                                      Eliška Fremrová SDH Zalužany